Máme za sebou další RCA závody, které se tentokrát konaly pro nás v dost vzdálené lokalitě - Valašské Kloubouky. Nicméně úkol zněl jasně, trénovat a to nejlépe na závodech, v jiném prostředí než domácím a snažit se uspět. Myslím, že tentokrát se nám to povedlo výborně.
Byl pátek něco kolem 14:00 a my vyrážíme na dlouhou cestu na moravu. Cíl je jasný, chceme za světla přijet na letiště a trochu jej okouknout, udělat několik přistání a seznámit se s prostorem. Už víme, že letiště pro nás nebude nejlehčí. Je z kopce a na to my nejsme moc zvyklí, okolní kopce a tromy dělají turbolence a z vyprávění máme na paměti, že několik velmi zkušených letců prostě nedolétlo. No to bylo pro mě něco, jako hlavní sponzor Patrika mám samozřejmně obavy, Patrik ne. Už od začátku se nám moc nedaří, dálnice je zacpaná, průjezd okolo Brna zabírá hodinu a půl a my máme dojezd až v 19:30 na letiště. Nemáme zajištěné jídlo a plán, že po létání sjedeme do obchodu mizí, protože zavírají ve 20:00.
Každopádně ihned rozbalujeme letadlo a jdeme na to. Během toho se seznamujeme s místní partou, kteří již v karavanech nocují na letišti. V neděli mají ještě závody historických letadel, tak si vytváří fajn víkend na letišti. Musím říct, že přijetí je více něž příjemné a mám z toho dobrý pocit. Sice nebyl moc čas na delší debaty, ale cítili jsme se zde vítáni (domácí slivovicí). Při prvním startu nám letiště ihned ukázalo svoji silnou stránku a naši slabou. Vzlet do kopce byl v pohodě, přistání za přítomnosti turbolence jsme museli několikrát opakovat. Naštěstí Patrik přišel na dobrý způsob přiblížení a letadlo bylo v pořádku na zemi. Rozhodli jsme se ještě o jeden prolet, při kterém jsme dali asi tři prvky sestavy. Zde nastal tentokrát problém pro mě, nemohl jsem se trefit navigací na střed a celkově byly obraty nehezké. Před soutěží musíme dopilovat. Další přístání, opět trnu, když vidím jak se letadlo o metr propadá a pak zase vyskočí nahoru. Musím ale říct, že Patrik to zvládl a v pořádku přistál. Už bylo docela šero, tak jsme vše zabalili a 7 minut před osmou večerní odjížděli směr Lidl pro jídlo. Zde nastalo naše malé vítězství, obchod jsme stihli v poslední minutě a rychle vzali pár věcí a hurá na hotel.
A již je zde sobota, probouzím se kolem 6:30 a venku sluníčko. Mimochodem to bylo naposledy co jsem jej ten den viděl. Na letišti jsem asi v 8:00, jako jedni z prvních a ihned připravujeme letadlo a dáme si jeden let celou sestavu. Počasí je lepší než v pátek, nefouká a tak není turbolence při přistání. Nicméně je dost zataženo a předpokládá se brzký déšť. Během našeho letu přijíždí další soutěžící, diváci a bodovači. Vypadá to menší účast, ale to nám nevadí. Chceme hlavně lítat, což s ohledem na předpověď nemusí úplně vyjít. Nástup a losování ještě proběhl bez deště, ale pak již pršet začíná. Proto byl zavelen rozchod a návrat na soutěž ve 12:00. Většina zůstala a já bych dopoledne nazval jako takovou mini soutěž v předpovědi počasí. Každý ladil své telefony, vybíral různé aplikace a předpovídal výhled počasí, které se spíše zhoršovalo. V této soutěži vyhrával ten, komu aplikace ukazovala lepší předpověď, jsme přece optimisti a realita nás moc nezajímá. Každopádně ve 14:00 déšť ustal a my mohli ihned na létání. Raději rychle, než přijde opět déšť.
Jelikož jsme měli připravené letadlo, šli jsme jako první. To se nám moc často nestává, ale byl jsem rád, protože jsem se obával zhoršení počasí a tak je fajn to mít za sebou. I díky špatné předpovědi, nepřijelo tolik soutěžících, což byla nyní výhoda v rýchlá kola. Naš první let bych hodnotil dobře. Sice jsem slyšel bodovače, jak komentují naše chyby, ale to nás nerozhodí. Trochu nám dělal problém horizont v podobě lesa před námi, který byl mírně z kopce a nás to svédělo létat dle něj. Soutěžní kola šla opravdu rychle a tak se nám podařilo vše odlétat bez deště. Dokonce se zdálo, že se počasí i zlepšuje a možná i v podvečer zasvítí slunce. Ale během soutěže to tak ještě nebylo. Mraky byly občas dost nízko, že se v něm letadlo i ztrácelo. Na to jsem dával pozor a hlasil Patrikovi co se na nás žene a krotil jej v jeho výletech do stratosféry. Ale jak jsem psal, vše dopadlo dobře. Všichni soutěžící odlétali své lety, nikdo nepoškodil letadlo a soutěž proběhla v naprosté spokojenosti.
Další řádky prosím neberte moc vážně, ale s humorem, nicméně musel jsem to napsat. Tohle se nebude jen tak opakovat. Největší překvapení totiž přišlo při vyhlášení výsledků, kdy Patrik se umístil na neuvěřitelném prvním místě. Toto jsme opravdu nečekali a vezeme domu vítězství, dalo by se říct MISTRA. No a pokud se podívám na průběžné hodnocení RCA za rok 2021 dostal se Patrik na první místo. Nedá se tomu ani moc věřit, když vidím ty slavná jména pod ním. Ano máme průběžně nejlepšího pilota ČR v kategorii RCA a ještě je to můj syn a jsem na něj neskutečně hrdý. Znáte to, historie se už neptá že.... Já si vychutnávám naši chvilku slávy.
No a nyní zase vážně. Soutěž byla výborná, atmosféra skvělá a naše přijetí výborné. Pořadateli patří dík za hezkou soutěž a hlavně pevné nervy, že ji s ohledem na předpověď nezrušil. Pokud to bude v našich časových možnostech, rádi opět přijedeme a věřím, že se na nějaké soutěži ještě potkáme. A malý vzkaz pro kluky. Eriku příště už s velkým letadlem, máš ho moc hezký a nebo pořádně spočítej baterku, je to škoda. Štěpán také doladí letadlo a budete pro nás velkou konkurencí. Nicméně vám držím palce a moc se mě líbí vaše odhodlání a chuť létat. Díky za skvělý den.
- místo - Patrik Krautschneider, 2. místo - Pavel Zapletal, 3. místo - Štěpán Mikulčík, 4. místo - Erik Šerý
