Jeden z nejnáročnější víkendů ze seriálu závodů RCA je úspěšně za námi. V sobotu se konala soutěž RCA v Praze na Podolance a ihned v neděli ve Valašských Kloboukách. Vzdálenost mezi modelářskými letišti je jen 350 km, tak proč to nestihnout. Letošní cíl je jasný a stále stejný - zvládnout všechny RCA závody.
RCA Praha - 21.8.2021
Podolanka je z pohledu pořádání závodů na jiných letištích pro nás nejblíže a známe ji již z minulosti. Je to vlastně jediné modelářské letiště, které jsem znali ještě před RCA závody. Musím uzant, že Patrik se v létání a hlavně přistání na nových místech dost zlepšil. To mě ale jako správného otce a hlavně sponzora, chránícího si své investice nebrání v obezřetnosti. Proto často jezdíme v týdnu před souteží si místní letiště vyzkoušet. To se nám na Podolance nepodařilo a jelikož vím, že zde plocha není úplně nejideálnější, měl jsem trochu strach. Dokonce jsem jednu dobu i uvažovali, že Podolanku vynecháme. Tím nechci místní letiště nijak kritizovat, nebo si stěžovat. Pro spoustu pilotů je to letiště naprosto v pohodě. Jen to jen můj ochranný pocit, přeci jen Patrikovi je stále jen 14 let a má v ruce letadlo v řádech několika desítek tisíc. Naštěstí se nic nestalo a všechny lety zvládnul a to nejen lety, ale i přistání. Jsem zvědav, zda se někdy tohoto strachu o letadla zbavím?
Počasí v sobotu malinko nepřálo a byla ráno mlha, takže se s lety čekalo na vyjasnění. Normálně by nám to nevadilo, ale plánovaný odjezd na Moravu se tím vzdaloval. Zábavu si každý našel sám, jak je vidět z fotky. Jsme přece jen ještě kluci :-). Netrvalo to moc dlouho a asi kolem 10:00 jsme mohli zahájit soutěžní lety. Vítr byl takový proměnlivý, chvilku zprava, chvilku zleva. Proto jsem se na první start rozhodli dle aktuální situace a šli z jiného směru než pilot před námi. No musím uznat, že rozhodnutí to nebylo nejlepší. Nejen, že vítr nahoře foukat jinak než dola, ale nakonec se během našeho letu otočil. Takže sestava nebyla nic moc. Při obratu M nám i letadlo přepadlo a tím pádem 0 bodů za obrat nás posunula na konec žebříčku. Pozitivní na celé situaci bylo, že jsem alespoň měli za sebou škrtací let a nemuseli se stresovat, který let bude nejhorší :-).
Další lety pro nás již dopadly dobře. Nicméně u obratu písmene M, jsem opět trnul a to nejen já. Posléze jsem zjistil, že i rozhodčí si říkali, že to bude špatně. Patrik zastavil letadlo opravdu na nulovou rychlost a provedl krásný souvrat. Udělal jej ale asi o vteřinku později, opět by to přepadlo a opět za nula. Naštěstí to se nestalo a obrat se moc líbil. Patrik si na Podolance vylétal krásné druhé místo a již po několikáte v řadě opět skončil na bedně. Mám z něj radost. Nyní už následovala jen cesta do Valašských Klobouk, kam jsem po drobných komplikacích na dálnici dorazili něco po 21:00. Ani nemusím psát, jak jsem byl unaven. Proto místo na párty s promítáním na letišti, jsem jeli rovnou na hotel a spát. Tedy ještě bylo potřeba nabít baterie na druhý soutěžní den.
- místo - Zdeněk Frydrýn, 2. místo - Patrik Krautschneider, 3. místo - Václav Řípa
RCA Valšské Klobouky - 22.8.2021
Je neděle, počasí vypadá velmi nadějně na krásný den a my opět jedeme na letiště. Noc na hotelu byla dobrá volba oproti uvažovanému spaní na letišti ve stanu. Jsem docela natěšeni a hlavně odpočinuti, protože sprcha večer z upoceného zvířete udělá opět člověka. Ráno zase krásně probere a já ještě jednou děkuji za rozhodnutí spát na hotelu. Na letiště přijíždíme skoro poslední, ale přesto je tam klid. Večer byl asi dlouhý a tak ostatní pomalu vylézají ze spacáků. Na nic nečekáme a jdeme sestavit letadla a připravit se na cvičný let. Ještě se rozhoduje, jak se budu létat a tak vyčkáváme. Chceme si udělat trénink již v takovém směru, jak budou probíhat závody. Jelikož jsem v Kloboukách byli již na jaře a s kluky se známe, panovala tam opravdu výborná nálada. pro Patrika je to také velmi příjemné, protože zde jsou jediné závody, kde létají alespon trochu věkově podobní piloti. RCA díky Kloboukům nevymře.
Soutežní lety se Patrikovi dařily, jasně nějaká chyba tam byla, ale měl jsem z nich dobrý pocit. Nějak nám to letiště ten den sedlo a létalo se vážně příjemně. Jediné zvláštní bylo přistání, kdy se přistávalo proti nám a také proti bodovačům. Z toho jsem měl malinko strach, proto jsem si vždy popošli na kraj dráhy a přistávali jak jsme zvyklý. Nicméně na konci rozhodčí zůstávali a tak bylo potřeba letadlo dobrzdit, jinak následoval náraz. Což se bohužel jednomu soutěžícímu nepovedlo a v posledním kole, v posledním letu celých závodů dosedl docela rychle a srážce se židličkou již nemohl zabránit. Což byla taková malá skvrka na krásných závodech. Klobouky se nám opravdu libí a to z několika důvodů. Okolí je opravdu krásné - kopce, lesy a moc hezká krajina. Je zde velmi mladý kolektiv a tak k nim má i Patrik blíže a kluci se povzbuzují nejen na závodech, ale i na dálku na jiných akcí. No a v neposlední řadě je to tím, že pořádají rovnou dvě soutěže do roka. Prostě paráda ze všech stran. Škoda jen, že je to tak daleko.
Na jarních zdejších závodech Patrik obsadil první místo a to hlavně díky malé účasti. Tentokrát pilotů bylo více a bylo to více soutěžní, což nás baví. Jak už jsem psal, lety se nám moc líbili a měli z nich výborný pocit, proto nám ani nevadilo, že se Patrik umístil na krásném druhém místě, opět. Byl to tedy víkend druhých míst. Opět velká gratulace a těšíme se na poslední letošní závody MČR Ústí nad Labem.
- místo - Martin Hauk, 2. místo - Patrik Krautschneider, 3. místo - Martin Musiolek
Dva krásné soutěžní dny jsou za námi. Je neděle večer, něco kolem 22:30 a my jsme doma. Unaveni, ale velmi spokojeni s krásným výlet. Obou organizátorům soutěží RCA bych chtěl poděkovat za hezké soutěže a uvidíme se zase příště. Gratulujeme i všem soutěžícím a je jedno na jakém místě se umístili. GRATULUJEME...
