A máme to za sebou :-). O tomto víkendu jsem pořádali 1. Mělnické akrobaty RCA a samozřejmně se i účastnili. Popravdě musím uznat, že to bylo dost náročné a ne tak jednoduché, jak pořádání soutěže vypadá, pokud je člověk jen účastníkem. Proto velký respekt před každým, kdo se do pořádání soutěže pustí. Nakonec jsem si to ale užil a moc se těším na další soutěž.
Tento článek tedy bude nejen o našem soutěžním snažení, ale také poprvé z pohledu organizace. Celou soutěž jsem bral dost vážně a také tomu věnoval velké přípravy. Několik týdnů dopředu jsem sháněl ceny do soutěže, poháry a vytvářel diplomy. Byla to taková příjemná zábava a to včetně dvoudenního udění klobásek a nějakého toho masa pro závodníky. Zajistit pomoc během soutěže se díky kamarádům stalo lehčí než jsem čekal a jsem za ně rád. Co mě nejvíce ale trápilo, bylo počasí. Každý den jsem sledoval předpověď a doufal, že na sobotu bude alespoň letuschopné počasí, v krásné jsem ani nedoufal. Bohužel předpověď se neustále zhoršovala a v pátek v poledne všechny možné aplikace ukazovali celodenní déšť s větrem okolo 5m/s a sem tam k tomu bouřku. Bylo to pro mě nejhorší rozhodování, co s tím. Volal jsem na všechny možná místa a zjišťoval možnosti. K mému rozhodování přispěla i nedělní předpověď, která naopak hlásila celý den sluníčko. Měl jsem tedy před sebou dvě možnosti. Soutěž ponechat na sobotu a doufat, že to nějak odlétáme, doufat v lepší počasí než bylo hlášené. Druhá možnost přesun na něděli a sázku na slunečnou předpověď opět s větrem asi 5m/s. Tato varianta samozřejmně nebyla nejlepší s ohledem na plánování času všech účastníků, proto jsem vyčkával do poslední chvíle s rozhodnutím. Moc dobře jsem věděl, že pokud se rozhodnu pro jakoukoliv variantu, nikdy to nebude dobře pro všechny. S ohledem i na vzdálenost dojíždějících soutěžících, vidiny propršené soboty a zklamaných lidí jsem se rozhodl pro nepopulární variantu a to byl přesun na neděli. Ano, znamenalo to, že tři soutěžící přijet nemohli a věřte, je mě to moc líto. A nyní se určitě ptáte, zda mé rozhodnutí bylo správné a nebo ne? Popravdě nevím. Skutečné počasí v sobotu tak zlé nebylo, to uznávám. Dokonce jsme se byli podívat na letišti během dopoledne. Černé mraky a silnější vítr všude kolem nás, občas drobná přeháňka. Vždy s příchodem větších mraků vítr zesílil na nějakou dobu. Dvě soutežní kola by se odlétala, tři nejspíše už ne. Tréninkové lety asi ne, protože ráno ještě pršelo.
A je to zde, neděle ráno a my přijíždíme na letiště. Plné auto věcí, plný vlek. Zdeněk Frydrýn je již na místě. Zatímco připravujeme elektrocentrálu, vytyčujeme prostor a stavíme party stan, Zděněk se již chystá na tréninkový let. Počasí je dobré, polojasno a fouká severní až severozápadní vítr rychlostí cca 5m/s. Tedy stejně jako v sobotu. Létat budeme klasicky podél dráhy. Během našich příprav přijíždí i další piloti a připravují svá letadla. Vše jde dobře a tak stíháme i tréninkový let. Vítr sice je a pro nás ten nejhorší směr, tedy kolmo na nás, ale Patrik zvládá. Musí dost kompenzovat, protože ve vyšších obratech nás to dost přifukuje na nás. S tím si ale musíme během soutěže poradit. Po krátkém nástupu se ujal ukázkového letu pro naše bodovače, kterým byl Honza Votava, Honza Votava mladší a David Kyjovský jeden z nezkušenějších pilotů RCA Vašek Řípa. Tím bylo vše připraveno a šlo se na soutěžní kola. První let padnul právě na Patrika, takže jsme ihned připravili letadlo a šlo se na létání. Běheme celého dne bylo teplé a sluněčné počasí, vítr občas zesílil, ale dalo se to zvládnout. Během soutěže bylo pro piloty připravené občerstvení v podobě vlastnoručně vytvořených klobásek a nějaké to maso na gril. Abych nezapomněl, tak na snídani i domácí buchta a po celý den k dispozici kafe či čaj. Myslím, že bylo o piloty, bodovače a i pro pomocníky dobře postaráno. Docela mě i překvapilo, kolik lidí se na soutěž přišlo jen podívat, bylo to velmi příjemné.
Díky kamarádům pomocníkům jsem měl během soutěže i čas na Patrika a jeho lety. Takže jsme se vždy řádně připravili a nebylo to nějaké uspěchané. Z toho jsem měl docela strach, ale vše dopadlo dobře. Soutěž se pomalu sunula ke svému konci a tak jsem se vrhnul na přípravu vyhodnocení a rozdělení cen, které se jako vždy losovaly. Naštěstí i technika vydržela, takže nebyl problém s tiskem diplomů v improvizované kanceláři v autě našeho předsedy Tomáše. Po sečtení všech bodů od rozhodčích, pořádné kontrole jsme přistoupili na vyhlášení. Milé překvapení bylo i to, že se Patrik umístil na krásném třetím místě, kdy na druhé místo v jednom kole ztrácel jeden bod a v dalším kole dva body před přepočtem. Mám z něj radost. Hlavně je super, že už i začínáme vidět naše chyby a tím pádem na nich můžeme pracovat.
Na závěr bych chtěl nejprve poděkovat všem kdo se soutěží pomohli, členům našeho klubu, kteří se podíleli na přípravě, ale i ostatním kamarádům. Velké díky patři našim třem bodovačům, děkuji že jste přijeli a děkuji za velmi hezké hodnocení letů. Z mého pohledu jsme nemohli mít lepší bodovače. Samozřejmně děkuji všem soutěžícím za jejich účast i s komplikovaným přesunem termínu a velmi gratuluji výhercům. Uvidíme se na další soutěži. Díky.
- místo - Václav Řípa, 2. místo - Zdeněk Frydrýn, 3. místo - Patrik Krautschneider
